Až příjdeš zkažená
pochopíš že jsem s tebou
zapomněl jsem na co čekám
o to víc tě potřebuji
mraky byly pořád modrý
ale jednou jsem šťastný
a potom umírám ve tmě
to je uplně normální
otec znásilnil nebe
dnes mu to ještě nevadí
protože prší
oceány brání druhy
dál budeme hrdinové
nejhorší je kolektivní samota
dokonalost zabíjí emoce
všichni jsem stejný kusy
pochopíš že jsem s tebou
zapomněl jsem na co čekám
o to víc tě potřebuji
mraky byly pořád modrý
ale jednou jsem šťastný
a potom umírám ve tmě
to je uplně normální
otec znásilnil nebe
dnes mu to ještě nevadí
protože prší
oceány brání druhy
dál budeme hrdinové
nejhorší je kolektivní samota
dokonalost zabíjí emoce
všichni jsem stejný kusy
Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
mp. 10.11.2010, 20:31
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Stromy a tma | Chata | Světlo z lampy | dusím se touhou nadechnout | Krabička na myšlenky