Pohřeb

Autor: Maxwell, 30.9.2001, Básně

  

Mého přítele navštívila smrt,
byla to nečekaná návštěva,
asi moc netrpěl,
proběhla rychlá poprava.

Jsem na pohřbu
a mám dokořán otevřenou pusu,
jsou tu lidé co ho neznali,
teď by ho zřejmě rádi poznali.

Určitě se v rakvi krčí,
když slyší, jak tu o něm lidé kvičí,
byl hodný a laskavý,
to je kec,
když v tom náhle spatřím pec.

Co tu dělá?
Sám kdysi řek,
že nechce být po smrti do pece vlečen,
a v ní být upečen.

Však abych se vrátil zpět,
byl hodný a laskavý,
to je kec.
Byl pěknej parchant,
každý to ví,
jen kouřil a pil,
to byl jeho styl.

V tom náhle zazní muzika,
ve mně se ozve panika,
už plameny hoří,
pár lidí tu kouří.
Jak jen tohle můžu dopustit?
Měl bych tu rakev upustit
a dát se do hlasitého pláče,
ať každý kdo tu zimou skáče,
ví, že byl to přítel
a teď jsem tu sám.

Však něco ve mně mi to nedovolí,
a proto nesplním ti tvoje přání,
budeš pečen z obou stran,
než se v popel proměníš,
snad mi všechno odpustíš.

Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.

Hodnocení: 1.5
(celkem: 3, počet hlasujících: 2)

Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>