Jak z poslední kapičkou krve,
co ze srdce ukápla.
Zůstali jen oči uplakané,
slova co už nevyslovím.
Jak tenkrát,jen ty víš kdy prve,
když vedle si usedla.
dvě duše v mžiku provázané,
vím lásku tvou já nevyprosím.
Jak s posledním uderem srdce,
co pro život už nechce bít
snad není smyslem života přece,
jen smutkem a žalem žít.
Jak tenkrát,jen ty víš kdy prve,
když oči jsi sklopila
po tváři slzička stekla
pohár hořkosti do dna jsi dopila.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Vnímám | Zlíbám. | Duše má | Pohár hořkosti. | Ráno