Jak z poslední kapičkou krve,
co ze srdce ukápla.
Zůstali jen oči uplakané,
slova co už nevyslovím.
Jak tenkrát,jen ty víš kdy prve,
když vedle si usedla.
dvě duše v mžiku provázané,
vím lásku tvou já nevyprosím.

Jak s posledním uderem srdce,
co pro život už nechce bít
snad není smyslem života přece,
jen smutkem a žalem žít.
Jak tenkrát,jen ty víš kdy prve,
když oči jsi sklopila
po tváři slzička stekla
pohár hořkosti do dna jsi dopila.