Miliony barev hraje,
ze stromů prší listí.
Mnoho jarních lásek žije,
jiné končí smrtí.
Procházka po kraji,
bloudění spletí cest
bobule hroznů se na svazích nalevají,
divky počínaji své věnce plést.
Opuštěné fontány zejí prazdnotou,
Miliony barev jako orchestryon,
zni jako trubači z dávných dob touto chvílkou.
Poslední květy v dílech přírodních obrazáren
Pocity blaha ze všech z nás.
Pomalu a jistě vyhání mráz.
ze stromů prší listí.
Mnoho jarních lásek žije,
jiné končí smrtí.
Procházka po kraji,
bloudění spletí cest
bobule hroznů se na svazích nalevají,
divky počínaji své věnce plést.
Opuštěné fontány zejí prazdnotou,
Miliony barev jako orchestryon,
zni jako trubači z dávných dob touto chvílkou.
Poslední květy v dílech přírodních obrazáren
Pocity blaha ze všech z nás.
Pomalu a jistě vyhání mráz.
Hodnocení: 3.75
(celkem: 15, počet hlasujících: 4)
(celkem: 15, počet hlasujících: 4)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Ten den (Chvíle II.) | Marnost | O chlapci který je v agonii | Své místo | Svítání