Pobožná

Já nemůžu říct, že bych se bavila. Je mi z toho spíš tak trochu ouvej...


Autor: Elen Calima , 25.3.2011, Básně

  

Ani hlavu, ani ruce
při modlitbě – prdel vzhůru
hrajeme si na mudrce
a kážeme noční můru

My pak pod maskou kontemplace
ve tváři máme úsměv křivý
kradmý pohled, chladné ruce
jsme ze smrti a strachu živi

A my zas jako pominutí
melem mantry do zblbnutí
byť víme, že jsou konina

Jedno společné ovšem máme:
všichni rozumem pohrdáme
- jsme přece jedna rodina...

Zobrazeno 11x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>