tiše prohrábnu hluk
pohrabáčem
a zoufalost se smutkem pošlu spát
místo pláče
stávám se teď rváčem
a potichu se teď musím smát
a častovat
tě, těmi nejhoršími slovy
...
snad někdy ti povím
co si myslím
že myšlenky mé, jak na pohřební průvod
v černou se oblečou
ač nemaj pádný důvod
těžce z nich smetu prach
a půjdu po stopách
tvých
ve svých snách
...
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 12x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
ta první se mi docela líbí
prohrábnout hluk pohrabáčem, smutek poslat spát, místo pláče se smát
ale potom to častování slovy, je to takový víc "pro něj" než pro mě
a ta druhá na mě působí lehce násilně, jakože na sílu
a v závěru to - stopách, prach, snách a tvých svých - to tam vyloženě nevypadá hezky.
Proč je to tak těžké | Napořád | Kdo si hraje nezlobí | Pocit | vnímám...