jak muže znává kdekterá pan Máler to byl moudrý pán vysoký štíhlý elegán měl knír a vlasy na patku a usmíval se - zpočátku Jak kvapem běžel kolem čas ten úsměv ochladl a zhas už nebyl jako z reklamy největší mezi hvězdami čas nešťastný jak galéra semlel i pana Málera Dnes v parku sedí nečinně vrásčité ruce na klíně šedivé vlasy za uši co bude zítra, netuší smířený, ztracený a sám pan Máler, věřte… já ho znám…
|
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
O pavouku | Poslední housle | To je oč tu běží | Tak rád bych věřil na anděly... | Otázky