Zase jsem Pampeliška,
mámivá jak zlatomedný krám,
ostrá jak strunky, střívka beránků,
zase mám touhu v hlase,
nepopsaný rám
a bolehlavou vůni ve spánku.

Zase jsem Pampeliška,
pohádka smutně končívá,
hodinka, co se nezacelí,
vzpomínka, co se nedívá.