Zdá se mi, že vše na čem záleží je, aby ladily k sobě koncovky řádků. Hovorová slova, malé chybky, jakoby vůbec nezáleželo na tom, co ten text doopravdy sděluje. Žádný rytmus. Psát báseň jako odpad duševní deprivace, básně mívají na víc než jen být něčím kapesníkem.
Hmm, působí to na mě hodně zvláštně, jakoby písňový text. No, asi to dělá ta angličtina a pár veršů v básně, které mi prostě k tomu inklinujou. I tak bych ale očekával více a určitě taky i něco v češtině. Ten skytý potenciál tam totiž vidím. Jinak ať se Ti na poetovi líbí. Vítám nového autora.
Slané slzy | Můra | Smysl | Tíha | Ráno