Miluji život? Je to tak?
Ta otázka se za tmy vkrádá,
Když mozek odmítá jít spát.
Je štěstím každé ráno vstávat,
Obléct se a jít pracovat?
K večeru se pak vrátit zničení
A zase, zase znovu dřít?
Podle mě tohle štěstí není
Tomu já říkám živoření.
Pak náhle duše odpovídá
Ztracená v nitru mého já
?Není vše tak, jak napovídá
Tvá hlava ? prací znavená.
Naslouchej více svému srdci
Zkus štěstí znovu objevit
Skrývá se někdy v maličkostech
A najít ho, stačí jen chtít.?
Ale kde hledat duše, řekni kde?
Ze světa štěstí zmizelo
Prostě je fuč, je nezvěstné
Kdo najde, kde se schovalo?
To si snad máme zaplatit
Kancelář pana Tomsy?
Najde nám štěstí? Duše klid,
To sliboval už jednou kdosi.
Tak vedou spolu debatu
Střídavě mozek s duší.
Pak k ránu dojdou do patu
K jakému? Každý tuší.
Už to, že ráno můžeš vstát,
Lze pokládat za štěstí
To, že pak musíš pracovat,
Znavené tělo věstí.
Štěstí tak potkáš v tramvaji
Když usměje se dítě
Když v parku se dva líbají
Ti znají štěstí jistě.
Záleží přece na člověku
Co na životě vidí
Někdo si dá přes hlavu deku
Tomu pak štěstí chybí.
Ten, kdo chce spíše štěstí dát,
Ten nemusí ho hledat.
Samo se mu prý ukáže
Aby jej mohl předat.
Pak provází ho životem
Na každém jeho kroku
A tak jdou spolu každý den
Věrni jak labuť, bok po boku.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:3.83 (celkem: 23, počet hlasujících: 6)
Zobrazeno 19x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Otázky a odpovědi dvou |