Tvé výtky chápu, ale tak nějak mi přijde, že po nás, amatérských autorech, chcete moc. Co tak pročítám komentáře (nejen tvoje, ale i jiných členů rady Poety), mám dojem, že se Vám člověk ničím nezavděčí. Myslím, že většina lidí, co tu publikuje, píše pro radost a nechce se psaním živit a prostě se mi zdá, že jste zbytečně přísní. Promiň, ale je to můj pocit.
Stejně jako všechno ostatní v životě i poezie je přeci pohyb, nejlépe vpřed.
Jaký pak má smysl setrvání na místě a těšení se stále stejným, mnohdy již okoukaným, vyvoněným a časem zešedlým dílem?
Báseň může být naivní, a klidně i prvoplánová.
Já ji chci ale především novou, nově řečenou ať už slovem nebo perspektivou, kompozicí, dynamikou.
V tomto dílku by stačilo jen jedno slovo. A to je obsažené v názvu.
jinak...
"...nějak mi přijde, že po nás, amatérských autorech, chcete moc."
Ono je to právě naopak, tou potřebou zavděčit se. Pokud autor očekává vděk, získá jej v míře čtenáře, každý čtenář má jinou míru samosebou. Psaním se dnes nedá živit, alespoň poezií nikoli. To je příliš co může kdo od poezie chtít. Lze ji mít ale rád a zase, každý jinou měrou.
Já ji mám například rád natolik, že od ní čekám život. Pohyb. Pohyb vpřed.
Petro, po "vás, amatérských autorech" - to vypadá, jako by sis myslela, že tady je někdo profesionál... Myslím, že tu jsou všichni amatérskými autory. A troufnu si tvrdit, že první básně těch nejlepších zde přítomných autorů byly, jemně řečeno, velmi slabé.
A teď první hádanka: co myslíš, že jim pomohlo v posunu? To, že jim někdo řekl "to je ale báječné", nebo to, že je upozornil na prostor ke zlepšení?
A teď druhá hádnka: jak myslíš, že zareagovali? Řekli si "Na víc prostě nemám a všechno smažu z počítače," nebo udělali něco jiného? Když ses učila chodit, takys to vzdala po třetím pádu?
No, zrovna k chození bych svoje psaní nepřirovnávala (je zázrak, že vzhledem ke svým zdravotním problémům vůbec chodím, ale to je zase jinej příběh). Jak se mám asi zlepšovat, když vím, že na víc prostě nemám. Když píšu báseň, je pro mě důležité, aby se to rýmovalo, aby to mělo "hlavu a patu". Přemýšlet nad nějakými zásadami rýmu? Ano, prostudovala jsem si to, jistě jsou to cenné rady, ale můj osobní pocit je, že by mě to tak trochu omezovalo. Proto si myslím, že bude lepší, když si básně budu psát do šuplíku a publikovat budu jen prózu. Zásady a rady ohledně psaní prózy jsem si četla, průběžně si je oživuju (mám doma dvoudílný Kurs tvůrčího psaní) a vím, že v téhle oblasti můžu růst (nebo se o to aspoň snažím). Když třeba srovnám díla, která jsem napsala před pěti lety a ty novější, je tam (dle reakcí na ně a mého pocitu) vidět posun.
Růžové brýle | Nejkrásnější období | Svým přátelům | Já jaro k Vám přicházím ... | Velikonoce