Jak vlastně odpustit blízkému člověku,
co nechal tě padnout s dýkou v zádech
a jehož zrada má zištný nádech,
když pomalu sbíráš střepy života.
Prý mám ti odpustit "Lásko má",
tu tvoji nízkou a podlou zradu,
slýchávám den co den tuto dobrou radu
a snad mi pak svět rozhřešení dá.
že člověk, který odpouští,
má duši čistou jak padlý sníh
a hřeje jak dětský smích,
však vzácný je jak oáza na poušti.
Já ti tedy odpouštím "Lásko má"
a odpuštění mi snad další sílu dá.
Hodnocení:1 (celkem: 1, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 5x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Současná | * * * * * | Potměšilý host | * * * * * | Odpouštím