Odcházení

...


Autor: lisejnik , 15.12.2009, Básně

  

vždyt' si jen rozepnul košili
a jeho život se náhle rozletěl
do pavoučích koutů
popůlnoční místnosti
kde zůstal můj dech
už navždy
sám
...
mým slibům už nevěří
...
konečně je mu přáno
složit svou hlavu
na peří
a bez křečovitých přítěží
navždy se rozloučit
s poledním sluncem
...
já zůstávám
...
tou pozdně podzimkovou nocí
mne provází hlasy vzdálených blízkých
a debaty jako z pavlačí
nesou se
pod tíhou opuštěného rána
utichlým domem
...

Hodnocení: 4.67
(celkem: 28, počet hlasujících: 6)

Zobrazeno 47x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>