Všecky tvé skryté emoce se
propotí ven na špičce penisu,
ještě než nad ránem uhasne
poslední použitá lampa.
Jediná tvá možnost,
jak se na chvíli zbavit pocitů viny.
Nikdo by o tobě nenapsal
ani jedno pitomý slůvko,
kdyby sis nestřihnul sólo
v lacinejch krabičácích.
Týráš se jako bys byl
starej čokl s prašivou srstí.
Má se ti život snad omlouvat?
A za co, že si z tebe utahuje?
Radši si utři tu nudli u nosu
a zkus zase stát chvilku rovně.
Nikdo ti nesloží poklonu
za pár čistejch buchen,
protože tohle představení
mělo premiéru hafo let zpátky.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Autor se formuje, inspiruje životem, sleduje a i když ví, že není v žádném případě jednička, snaží se tam pomalu dostat. Myslim si, že v tom to tvoje kroucení hlavou je, je to ze života a je to z té básně cítit. Můj hlavolam je, jak to napsat "z blízkosti jo tak dobře"...
*** | Před chrámem Notre Dame | Busovir | Říkali, že mě budou mučit... | Božská báseň