V mém těle všechno snad už rezne,
jsem znaven nocí,
jsem znaven i ze dne.
Lhostejnost v srdci nahání mi strach
ukrytý nocí
překročím svůj práh.
…z azylů citů
z netečnosti
hledám svou víru
kde se ve mně zhostí?
Na plátně zírá
tvář má - je jen šmouha
barva snad vybledlá
stejně jako touha.
Když dřímáš ve mně
jako alchymie
jsem ďábel ne člověk
…co jen ve mně žije?
…že všichni stárnou,
a já jsem stále mlád,
proč není nikdo, koho měl jsem rád?
Jen pošetile vyslovil jsem přání
…a proklel život vlastní
i své umírání.
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Protiklady | Nejistý | Dvojí tvář | Bolest | Viktorka divá