Bažina za střechou světa
mazlavá nepropustná
objímá bez pocitu tepla
po staletí věčné utonutí
světla nehledej
šelest srdce doznívá
- tak dýchej -
do vláken azbestu
když tichá padáš níž
..pár slov naposled neslyšíš
neproniknutelná krusta
nad hlavou se uzavírá
stěny cév vymrští krev
- naposled -
zadržený dech
pigment zřítelnic čerň
stahuje níž sesterské duše
tak chladné na dotek
v tragické podobě
pak zvedá je v apotheosách
- bez tíže -
do kosmu magie
tichou rezonancí
v bakchantických tancích
x
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Vzdáleněblízké | Kořeny temnot | Propadliště času na infuzi | Bůh přestal tvořit.. | Objímá bez pocitu tepla