O samotě

Autor: Pesto, 7.12.2012, Básně

  

Samota ze všech je
nejvěrnější dáma.
Když tě všichni opustí,
přijde
a ověnčí tě korálkama.

Sama mě často odvážně hledá
aby mi korálky spouštěla z očí
ta paní chladná, krásná a bledá,
která se kolem mě stále jen točí.

Ona si žádá mne!
-o tom nepochybuji-
už teď si s ní připadám navěky svázán;
ač jí to neříkám, vůbec ji nemiluji,
na lásku k ní však nebyl jsem tázán..

V srdci ji nosím a v mysli ji mám,
na její výkřiky neodpovídám.
Možná by mi tahle dáma přece chyběla,
kdyby jen tak opustila
mého žití úzký prám,
do moře z korálků by vystoupila
v šatech světce doběla
a místo by uvolnila
pro to, čím je člověk zván.

Zobrazeno 21x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>