Dvě hvězdy viděl jsem
hledaje tebe
za letní noci.
Letěly oblohou
hned vedle sebe.
Jistě se milovaly,
že byly beze strachu.
Kéž by též shledávaly
(že ač krásy nebe),
přec byly vzaty z prachu.
Letěly oblohou
za letní noci.
Chtěl jsem je zachránit,
však neměl jsem v moci..
Hodnocení:2 (celkem: 2, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 29x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Jen že je škoda, že nepoznaly svou křehkost (ta se možná skrývala za jejich krásou- pro tu si možná nevšimly, že jsou jen prach a v prach že se vrátí).
Poopravím - ne k pochopení, to jistě ne, jen jsem se chvíli zaseknul - to slovo asi přesně a přirozeně navystihuje pointu toho okamžiku v textu, tak asi...
Být Tebou vyvaruji se okoukaných rýmů typu "moci-noci, tebe-sebe, strachu-prachu". Dále opakování slov, které zase nejsou až tak důležitá, zde např. dvakrát "noci". Jinak to není špatné, cítím v tom smutek.
Uznávám, že "okoukané rýmy" můžou působit nudně, na druhou stranu je někdy musím připustit v zájmu myšlenky. Ta noc se opakuje záměrně- ke konci je to připomění začátku první strofy. Jinak dík, stejně si na to musím dávat pozor..
Koncem března | Dvě hvězdy | O samotě | O římském právu | Chci spát