Zabloudil jsem do rodného města
nevíte paní
kde bych se tu našel?
Milej pane
to jste si spletl století
cukrárna Sladká budoucnost
je dávno zrušená
a v některejch ulicích
chcípli všichni psi
ale v trafice na náměstí
když budete mít štěstí
koupíte včerejší noviny
A co se stalo s tou dívkou
co měla v očích čokoládu?
Na tu si nevzpomínám
já znala jen zasněnýho kluka
z předměstí Poezie
Anežko
to jsem přece já!
Každej jsme někdo
a jednou budem v zemi nikoho
tak spánembohem
nebo mi kvůli vám
zavřou v čistírně
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 23x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
cílíš k sobě, a necháváš čtenáře pobírat bez vědomýho podbízení se -
jdeš jinou cestou, než je v těhle krajích zvykem, což (jak občas používá má oblíbená autorka)kvituju...
v dalších snad neuhneš
Ano. I mně si někoho tímhle textem připomněls, než Jenn koment vepsala. Leporelos. Jen více něžnější (ve smyslu využitého výraziva) a více uhlazený.
Čtení je mi to sympatické. Ovšem mám s takovým způsobem projevu trochu problém se zařazením. Osobně jim říkám povídánky, vyprávěnky. Co do poezie, shledávám ji v takovém díle spíše ve smyslu poezie všedního života, než že by po slovu.
"Co do poezie, shledávám ji v takovém díle spíše ve smyslu poezie všedního života, než že by po slovu" - s tím bych se určitě ztotožnil. A škatulka "povídánky a vyprávěnky" vůbec není špatná
Děkuju
stylem mi připomínáš někoho, kdo tady byl a už není, ale ať už tak, nebo jinak, nic to nemění na faktu, že se mi hezky čteš
líbilo
snad jen možná, já vím, jsem hrozná, že se mi ne všechno líbí, tak to slůvko
a jednou budem v zemi nikoho bych asi oželela
"já vím, jsem hrozná, že se mi ne všechno líbí"
Nechť každý čtenář šermuje ostrými slovy dle vlastní libosti - pro autora to je často požehnáním
Děkuji za komentář
křehké dny | o domech a lidech | po kapkách | černé na bílém |