už nechci
v sobě navzájem si jména krást
a pro důkaz
protloukat se monotónní melodií
větrem týranýho listí
co kolem busty našich soupaží
řeže škrábe za nehty a příští
oděrky obnažených zad
závaží
jsem lovec a s obětí v půloblouku
(ve vteřině kroku)
dotykem chladna vzpjatá
střepinou vystřelenou spojím
a odkud vítr vlasy střás
ve zbytek noci společně
neupřeme tělům hlas
a uhasíme život
smrt
i v dechu mráz
Hodnocení:4.5 (celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 83x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
to slovo - vzpjatá - mi připomělo mé rané mládí - jak lvové bijem o mříže..... to starobylé - střás - to se píše s tou čárkou nahoře, jako měkké -l - na klávesnici to nemám
Tenkrát | Doteky duší | Postel na pláži | Praha, vernisáž, r. 1991 | výdechem větráku, co už léta nefunguje