Je to paradox.
To dogma, že žít je dobré.
Co je to DOBRÉ?
Kdo ví?
A víme vůbec co je život?
Možná, je jako cesta,
klikatá a hornatá
s přítoky, jako řeka,
co se větví na kažém rozcestí.
A tam?
Možnost volby, nebo fata morgana?
Každým dnem blíž, ale kam?
KAM?
Každého dalšího rána
ten jde a druhý běží
...a najednou
KÁMEN!
Proto klikujem,
abychom mohli vstát pokaždé,
když se nám jeden dostane do cesty.
Kdo necvičil, nevstane.
Kdo nevstane, zemře,
život s ním zatočil.
Vrhnul ho pryč z cesty
přímo do příkopu.
Teď už jen SMRT!
Jen smrt!
Jen smrt?
JEN?
CO?
Tunel? Dveře? Jiná dimenze...
Nikdy nevíš.
Ani nebudeš.
Smrt je nic,
Nic a nebo Všechno.
Absence, nebo omniprezence,
co víra, to interpretace.
Ale je to možné?
Ta absolutní absence emocí
a nekonečná přítomnost.
Jak tragická, tak z nemoci,
je to fuk.
Smrt je jako vesmír před třeskem.
Čas neexistuje
ani neexistoval.
A proto...
Ty, kdo chceš být nesmrtelný,
ZEMŘI!!!
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Japonečka | Nikdy nevíš | Vše je dovoleno | Change | Lesem