Mračna tlukou
mrazem o zem
tramvaje chromí
nikdo nejde dál než za nosem
a kdo spí v podkroví
se neví
světlo v noci nedříme
mráz zalézá pod kosti
a sami stále věříme
ve dny o sytosti
já se sirkou slzím tam
kde kraj se vine jak hymnus plicí strun
a sbírám z nebeských lůn
nasněženou něhu
a zatímco plašiče vyřvávají
holubi spí pod peřinou sněhu
Hodnocení:4.5 (celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 33x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Po bouři | Pihatí baránci | Nic | Plesová sezona | Zadávit sebekus