brodím se po kolena
v moři z hvězd
propuštěna ...
z klece … a ve čtyřech zdech
je stále slyšet pouhý vzdech
to jediné co zbývalo
když gumové zámky
držely mě v poutech...
v posledních drobtech
pachuť svobody byla skryta
ve zkyslé vodě
odraz volných ptáků...
a louka plná vlčích máků...
a moře žloutnoucí...
do noci...
mám pod nohama...
Hodnocení:5 (celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 17x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Epilog... | ... jen se nepatrně změní... | Eskamotér - ka | Pozdní návraty... | Osudový doprovod...