Bulvár. Se podělím o svou maturitní práci na tohle téma, jestli nevadí. Je to nic moc, ale když si vezmu, v jakým to bylo presu a snad i stresu, tak to jde...
Lidská pýcha a ješitnost bývají často devastovány pohledem na štěstí a úspěchy jiných lidí. Jak se s tím vypořádat? Jak pomoci raněné pýše? Pomluvami ostatních zvyšujeme své postavení jak před námi samými, tak před ostatními. Pomlouváme, kde se dá a snažíme se z toho vytěžit co nejvíce osobního prospěchu. Jak se ale dívat na ty, kteří se těmito pomluvami živí a jsou za ně placení?
Slovem bulvár bychom mohli označit komunikaci určité skupiny lidí (čerpajících ze životních událostí druhých) se širší veřejností. Nejde ovšem o čerpání v dobrém slova smyslu, jako třeba u hodnověrných životopisů, ale často o pošpiňování na základě určitých (polo)pravd či - a to z větší části - smyšlenek. Jde o hodnocení oblékání, činů, charakterů, dobrých skutků či naopak prohřešků, o hodnocení toho, co kdo čekl, jak vypadá a jak by vypadat měl. Jde o vytahování špíny, která se často jeví jako nesmyslná. Jde o všechno - a o nic. Jde o kradení životů celebrit, které se vystavují očím jiných. Chtěli byste být v jejich kůžích? Četli byste rádi i o sobě?
Najdeme velké množství lidí, kteří bulvární plátky kupují v trafikách, nebo je sledují na internetu a lačně čtou každou řádku a vychutnávají každou fotku. Najdeme pak i lidi, kteří si občas mimoděk přečtou nějaký nadpis (ten je u bulváru nejdůležitější), případně při vzbuzení zájmu celý článek. Ale aktivit bulváru si obecně jinak nevšímají. Poslední skupinou pak mohou být lidé, kteří bulvár úplně přehlížejí, nebo se o to alespoň snaží. Ale jde to vůbec? Bulvární články na nás vyskakují už i ve dříve seriózních denících. Proč se třeba ve sportovní rubrice dočítáme o tom, že Maria Balotelliho opustila jeho přítelkyně proto, že nabídl sex s ní všem hráčům Realu Madrid v případě, že postoupí do finále Ligy mistrů? Proč se ve zprávách dne na zpravodajském portálu dočítáme o svatbě topmodelky?
Bulvár se na nás dívá ze všech stran, a tak nám i při nepříliš hlubokém zamyšlení musí dojít, že nás ovlivňuje. ať chceme, nebo ne. Je to tak. Víte, kdo je Agáta Hanychová? Já také. A k čemu nám to je? Proč bychom ji měli znát, když neudělala nic, co by nás ovlivnilo, zajímalo? Proč si o ní myslíme, že je špatná, když ji vůbec neznáme? Je Iveta Bartošová opravdu taková troska jak se o ní píše? Kdo ji může soudit? Nevím. Ale vím, že by mě bulvár neměl zajímat, že mi nic důležitého nedá. K čemu je mi bulvár? K čemu je vám bulvár? Potřebujeme ho vůbec? Dokážeme se oprostit od svého špatného já, od toho ďábla v naší duši, který nepřeje ostatním, šťastnějším a slavnějším, nic dobrého a vidí je radši ve špatném světle pomluv? Nebo budeme dál očima hltat potupné zprávy o lidech, jako jsme my, kteří mají navíc jen zájem společnosti o ně samé? Jak se k bulváru postavíme? Co s ním?
Dobrý, pravdivý. K životu bulvát nepotřebujeme... Akorát se dozvíme, že ti slavní majípodobné problémy jako myobyčejní lidéjen o nás nikdo nenapíše jelikož nikoho nezajímáme... a tím jsme na tom ale líp.. protože číst o sobě byť jen obden je víc stresující než většina těch problémů, které prožíváme
Epidemie... | Nebe na kolenou... | Propuštěné... | Prosím... dolít | Tak kolik ?!