Náš pohár už je skoro dopit
těch pár kapek na dně
nestačí ani
pocestnému
co umírá žízní
natož mé lásce
mučené trýzní
nedůvěry
Ty
nevěřils
mojí trýzni
natož mé lásce
co umírá žízní
Vyprahlému
srdci ani
těm pár kapkám na dně
z našeho skoro dopitého poháru
Chtěla jsem tě pít jako nektar z rajské zahrady
Chtěla jsem tě žít jako příběh bez konce
Chtěla jsem tě mít jako nejbájnější poklady
Má láska však už brzy zemře žízní po lásce
A čas plyne…
Hodnocení:3.57 (celkem: 25, počet hlasujících: 7)
Zobrazeno 55x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Kamilo, víš, jak ráda bych psala něco veselejšího? I když myslím, že i něco optimističtějšího se v mojí tvorbě určitě najde. Jenomže, ono to tak nějak nezáleží jen na mně, vzhledem k tomu, že píšu o svých skutečných pocitech a prožitcích... Budu muset asi Tvoji žádost postoupit dál... A děkuju.
Děkuju, Adamko, za názor. Jen Tě trošku poopravím : tohle není pohár, ten už jsem (respektive kalich) graficky znázornila v jiné básni. Tohle jsou přesýpací hodiny...
Dle mého názoru báseň utrpěla tím, že grafická podoba poháru vyhrála nad kvalitou básně. Ale jak říkám, je to jen můj názor. Četla jsem od tebe lepší básně.
Smutný Vánoce | Kalich | Kosočtverce | Svatý Valentýn | Realita