když vložila jsi dlaň
do té mojí
tam někde nad městem
pod stromy
zazněl povzdech
nad budoucí cestou
která jinam
než k tobě nevede
zachtělo se mi
nebylo to jen přání
pozvednout
a nést tvůj dech
s ním všechnu tíhu touhy
vyhladit čelo
odvahu ti nosit
na zádech
když usedla jsi do lavice
v páté řadě
rty opisovaly sny do modlitby
v chrámu Páně
zachvěly se prsty
při pohlazení energie
proudící utajeně
nad věže s párem holubů
-do té chvíle
chodili kolem sebe
po kočičích hlavách
před kostelem
nakláněli se k sobě
doteky naznačené
jak daleko vzlétli a kam…
v těch místech
slunce kaluž vysušilo
prach stačilo otřít
a peří jakoby se zapomněli...
četl jsem nápis:
tady někde je on
pevný bod
můžeš se o něj opřít
Hodnocení:5 (celkem: 40, počet hlasujících: 8)
Zobrazeno 110x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
básnílky už nemůžu, už to není co sem stvořil, i když samozřejmě o dění vím, a Plzeň? byla to poslední chvíle s mým synem v životě, asi předzvěst víš, nech to spát, i já se snažím a přeju mu umřít co nejdřív
Všem, kdo už četli se omlouvám, že jsem ještě udělal kosmetickou úpravu.
ad) Ingrid Indigová - jsem rád, že se ti líbí..
..a co nyní není,
může jednou být..
někdy tě políbí slova,
jindy neznámí nápadník..
ad) karkulka - já děkuji za zastavení, ocenění.. potěšilo
ad) jardaJJ - ahoj Jardo, tušil jsem, že tě tu jednou potkám.. i když tomu možná nevěříš, ale je to tak a jsem rád..
ad) me2d - děkuji za postřech i ocenění
ad) drahomila - snad ti pesmistický pohled neutlumí duši.. já vím, přírodu málokterý pár dokáže "obejít".. ..nicméně děkuji za zastavení a tvá slova
..na závěr, nevím jak jinak bych odpověděl každému z vás.. - snad je to takto dobře..
zavonět po třešních | ...a musím ti to dopovídat | pokud | pro mne nemáš slov | máme to zakázáno