Dva týdny si ji sem chodím číst, tak to už ji mám oblíbenou Zpočátku mne víc zaujala první polovina, teď už mne těší číst i druhou, zejména závěr. Přijdu znovu.
Mohl bys prosím více rozvést? Co že je tu archaické?
Proč myslíš, že je to zbytečně složité? Že to jde více do hloubky a nutí přemýšlet?
Když už tak nízko hodnotíš, čekal bych hodnotnější komentář, něco víc, než takové úsečné nicneříkající střípky.
Někde jsem slyšela nebo četla, že láska každému voní jinak, mně osobně po čerstvě posečené trávě brzy po ránu
Každopádně k básni:
líbí se mi to tvé propojování obrazů.
- kouzlo básně je tvořeno tou zabarvenou ztrochlivěninou, která se rozkládá na jednotlivé verše.
Vadí mi ta závorka - (cit ustrnul na kameni)
ten kámen je tam jako pěst na oko.
a ten cit --- už to slovo jakožto ohraný výrazový prostředek - netřeba zde. a ani nikde jinde popravdě
- od koní až po přebíraj
tady s těmi třemi řádky by sis ještě mohl trošinku pohrát, proplést je nějakou nitkou navíc. možná mi jen nedochází to spojení. Chybí mi tam vazba. To sloveso je tak nějak všestranně nepadnoucí k ničemu.
- ti koně jako samotná řádka co do myšlenky ok
- další řádka - no problema
- dokážu si ty lopatky představit, ale nedokážu si už domyslet, co ty lopatky přebíraj, jestli čas, vzduch, mouku, vzpomínky, zpěněné koně, sluneční paprsky, nebo slova...
konec hladí.
Ale ona je to vcelku smutná báseň, když to tak vezmeš, vždyť, co se děje s obilím v mlýně... - když si tohleto uvědomíš, tak si potom pospojuješ a pochopíš i to ostatní, proč ten kámen, proč cit - vlastně jsem ho přidal až zpětně, aby to taky napomohlo uvědomit si tu pointu.
Co se týče koní, taky trochu napomáhaj vykreslovat obraz, navíc je to symbolika jakýsi ušlechtilosti toho citu, který v rámci těch koní/vody roztáčí kolo, hru, která tě může semelít na prach...
když si zase vezmeš, že z obilí je mouka, z mouky pečivo atd. naopak pořád něco vzniká... Nakonec to přinese i něco dobrého
Rozumím, jak jsi to myslel. Je v melancholických tónech, ale ten komentář rozepisuje "pro dobrotu na žebrotu" mnohem obšírněji než samotný obsah básně.
Šikulka, přesně takhle je to myšleno - moje láska je rozemleta, ale umožní to vznik nového vztahu tý druhý osobě, tímto se jí jakoby vzdávám...
Jsem rád, žes tak obšírně vypsala a moc ti za to děkuju, je to pro mě přínosné a určitě si z toho vezmu nějaké poučení pro příště...
Co se týče mého, všechno to tam myslím je, snad jen si to pospojovat, řekl bych, že se na to dá i přijít...
Zvláštní je, že z toho má pomalu každý úplně jinačí pocit, takhle rozporuplné dílko jsem tu snad ještě neměl. Pak se mi těžko vybírá.
Tak abych přesedlal na prózu?
tak já tě teda vyslyším - mám docela štěstí, že když už si tady něco přečtu, tak to má svojí kvalitu, tohle se mi líbilo díky svému klidu, který z toho na mě vyloženě svítil, dál pěkné obrazy a lyrika s volným veršem, to je něco pro mě...já rád kritizuju, ale teď k tomu přílišnou potřebu nemám
až ke krokům, co dávaly jíst je to velmi vyspělé
tam pak dál, ach jo nevím, ne že bych nerozuměla, ale přijde mi rozložením jiná, než jak si psal tu první (pro mě) část
sama pro sebe jsem ji četla jakože takto
pročísnu hřívu koním
a do uší zašeptám
že když už není naděje
přeji si jen ...
Něco podobnýho mi psal i mazza.
Ano, ta druhá část je volnější, snad aby byla ta myšlenka více čitelná a aby se našel i horší čtenář. Původně jsem ji ani nechtěl publikovat, páč mi přijde slabá, ale bylo mi řečeno, že se aspoň něco dozvím, což je pravda. Tak jsem šel s kůží na trh, i když je to zrovna horší kus.
Co se týče tý pasáže, takhle by to ztratilo ten původní význam, obraz, taky to mám u sebe trochu jinak členěný, ale tady s tím nejde nic dělat, žádný mezerový úpravy, tak jsem to musel takhle rozházet, aby bylo patrnější mé čtení.
to mi přišlo úsměvný, jakože jak si to chtěl vlastně i dobré nabídnout širokospektrálně, ale asi bys neměl až takhle kategorizovat čtenáře, aby se nenas*ali, nebo slušněji, aby se jich to nedotklo
bylo by fajn, psát tak, aby si každej přišel na svý, to určitě jo
vidíš, já to brala tak, že ten závěr pro tebe má nějakej smysl, a tak si to publikoval komplet (a ty si vlastně měl, aby si dostal reakce)
jo, ještě jsem chtěla, že jsi "vyrostl"
četla jsem tě tady od začátku, takže
a proto ta první část, to je vskutku povedená
podobně (pro mě, podle mě) píše stranger, a tady psal i mazza
líbilo se mi.
Jojo, mazza říkal, že to je jak od strangera, někdo mi říkal, že je to jak od mazzy a někdo zas říkal, že je to jak od toho, tak i od toho, plus teď ještě ty, zvláštní...
Někdy píšu prostě jen tak někomu na přání, nebo prostě jako pocitovku pro nějakou (ač ji třeba nechce), publikuju už minimum toho, co píšu. Naprostá většina lidí v mém okolí moje textu absolutně nechápe, neumí číst ani ty základní, natožpak když se pouštím do něčeho složitějšího. Těžko se zavděčit všem, takže to přeci jen musím trochu škatulkovat, ať se to pak líbí, či ne. Chce to novou mízu, snad přijde s jarem...
Na tom mém růstu máš i ty velký podíl, děkuji ti za všechno, co pro mě od začátku děláš (teda jakože jsi zlá, když je třeba a hodná, když si to zasloužím )...
Medúzy | Pod zpěvníkem | O ovocích a tak... | Zralá láska | Water