Dnes obloha plakala
A já zase sama sebe vykrádám
Vlastní minulost mě předbíhá
Bere mi má slova
V nové věty je skládá
A zkouší jim dát jiný význam
Leč zůstávají beze změny
Tak jako já…
Tak jako můj svět
Který nechápeš
A já nevím
Zda láska mi dává právo chtít
Aby ses v něm naučil žít
A já mám strach
Že jenom milovat nestačí
Dnes obloha plakala
A já s ní…
A já zase sama sebe vykrádám
Vlastní minulost mě předbíhá
Bere mi má slova
V nové věty je skládá
A zkouší jim dát jiný význam
Leč zůstávají beze změny
Tak jako já…
Tak jako můj svět
Který nechápeš
A já nevím
Zda láska mi dává právo chtít
Aby ses v něm naučil žít
A já mám strach
Že jenom milovat nestačí
Dnes obloha plakala
A já s ní…
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení: 3
(celkem: 6, počet hlasujících: 2)
(celkem: 6, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Taková abych tak řekl bez děje, napětí, bez něčeho, co mě chňapne a podrží až do konce - jen plyne a plyne...
Prostě jsem přečetl, a nezůstalo nic.
kvalitní komentář (0)
Prostě jsem přečetl, a nezůstalo nic.
kvalitní komentář (0)chlapec a hvězdy 6.5.2012, 19:23
Závěr je krásný,melodický.Působí to jako úvaha ale právě to zamyšlení hodně zaujme.Dát tomu rytmus a zlepšit rýmy a byla by to krásná báseň.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Báseň má dobrý rozjezd v první sloce, ale pak už zpomaluje, přestává být básní a stává se pouhou úvahou.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Místy zataženo | Deprese | Zda smím | Když svítám |