Mimo město
Listnatý strom, když do písně větru otáčí své prsty,
a mrak odhalí svůj zlatý úsměv,
kterým pohladí travnatou cestu k ptačímu zpěvu,
když zemí prostupují divoké slzy života v nekonečné pouti,
aby darovaly kousek své bohaté many tisícům tvorům,
jenž jsou součástí příběhů,
utvářeném milióny let.
Tak tehdy mi hlavou propluje melodie,
známá již od počátku věků…,
hraje ji matka nás všech.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatmění | Šesté přikázání | Mimo město | Se štěstím opatrně, Martine. | Experiment: Výchova dětí