Už je ráno a naše role končí
prosím neplakej přijde nový
milenec
den
vzrušení
vodopád ticha
to co hoří pokaždé nepálí
smích rozezněl oblohu v tmách
pár hodin jsem byl Tvůj
víš život je jako sen
kdy MÁLO v nás
je kolikrát víc
odpusť mi že světlo pohaslo
neočekávej můj úsměv
co ve znamení touhy byl
tak hořce chtivým
ztratili jsme písmena z našich jmen
až je najdeme potkáme se
na těch schodech hříchů
má Patricie
zůstali jsme sami
a je mi to líto.
27.5.201623:57
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Surrender | Siréna | Nakloněná | Hluboký nádech ve větru | Zadržení