V trávě leží věnce uvitého všehokvítí.
Purpur krokusů svou bázeň halí,
žlutý narcis krásou svádí,
lásky okvětních lístků pivoněk.
Ibišek jenž za dne hoří,
srdce se do nebe boří.
Prostoduchá jiřina svým barevným květem líc tvou přikryla.
Obratná vážka v letu setřásla pyl z jabloňových květů.
Náprstník na mě indigem svým hledí já,
však nemám odpovědi.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 22x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Tato báseň je určitě o mnoho procent lepší než ta předchozí, je vidět, že se snažíš, používáš básnický jazyk.
Zatím mi to ale přijde spíš jako próza, jako poetický popis. Občas mám problém s čárkami, především v posledním dvojverší
Piš, piš, bude to pořád lepší a lepší
Květomluva | Navždy | Konec |