Čumím na svět ze tmy.
Okovy obrostly travou,
občas záblesk letmý.
Kde mám svou náturu dravou?
Zrcadlo věrné času
vysílá šedou a bledou.
Možná šlo uhnout lasu.
Pěšiny do nikam vedou...
Pomohly cizí uši.
Ten balvan ztratil pár deka,
trčící šutr v duši.
O trochu užší je řeka.
Něco vidím právě,
naděje nesměle kvete
mezi kovem v trávě.
Ještě se nevzdaluj, světe...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Pomáda | Palmovka, Radlická, Zličín | Obluda lesní | 3 x MINI - WAR | Něžná báseň bez sexu