Černočerná tma přikryje moji duši,
já smutním v koutku sám,
já o Tebe se jen bál,
o Tebe se bál a jak to bude dál.
Smutek v duši mám ne, že zůstanu tu sám.
Ať sám v koutě sedím sám, Tebe v srdci mám.
V srdci hluboko ukrytou Tě mám.
Neboj, Lásko, zůstaneš tam dál.
Popláču si v koutku sám ať, nevidíš mě se slzou,
v koutku oka zalitou a tváří bolestí zkřivenou.
Bolestí srdce a ducha, kde je ta předtucha co jsem měl.
Ta odtekla slzou předešlou, tou co vylila se z oka.
Pluje po tváři, kde úsměv už nezáří a oheň štěstí uhasí.
Smutný pohledem a tupým úsměvem co nejde lehce ven,
já odvětím tichým hlasem to se spraví, neboj lásko má.
Bolest odpluje dál a vzpomínky na obzor vyplují.
Vzpomínky na lásku mou velkou a jedinou.
Vzpomínky na krásná slova vyřčená z Tvých úst.
Vzpomínky na doteky Tvého těla a jak jsi, se krásně chvěla.
Ne, nebyla, Ti zima jen napětím jsi krásně chvěla.
V koutku, sedím dál a stále vzpomínám, jak sedím tak čas plyne.
Plyne a bolest neustává, i to se občas stává.
V dáli vyvstává ta krásná postava co, se vždy na mě usmála.
Ta postava tam stojí dál a já se jenom bojím jít za ní dál.
Asi slaboch jsem, co nezmohl se, na nic jiného něž,
na pár slov napsaných na papír, co srdce diktovalo.
Asi slaboch jsem, co bál se říci co cítí a co tuší.
Jak další krůpěj stéká po tváři, nevím, co úsměv teď rozzáří
a bolavou duši zahojí, voda žívá je jen v pohádkách.
V pohádkách se stávají věci co v životě neplatí.
Po tváři stéká stále dál, proč já se jen bál .
Snad je to jen sen a já vzbudím se jen zpocený,
vedle té krásné ženy o které dlouho sním.
Snad to lásko ……………………………………. .
já smutním v koutku sám,
já o Tebe se jen bál,
o Tebe se bál a jak to bude dál.
Smutek v duši mám ne, že zůstanu tu sám.
Ať sám v koutě sedím sám, Tebe v srdci mám.
V srdci hluboko ukrytou Tě mám.
Neboj, Lásko, zůstaneš tam dál.
Popláču si v koutku sám ať, nevidíš mě se slzou,
v koutku oka zalitou a tváří bolestí zkřivenou.
Bolestí srdce a ducha, kde je ta předtucha co jsem měl.
Ta odtekla slzou předešlou, tou co vylila se z oka.
Pluje po tváři, kde úsměv už nezáří a oheň štěstí uhasí.
Smutný pohledem a tupým úsměvem co nejde lehce ven,
já odvětím tichým hlasem to se spraví, neboj lásko má.
Bolest odpluje dál a vzpomínky na obzor vyplují.
Vzpomínky na lásku mou velkou a jedinou.
Vzpomínky na krásná slova vyřčená z Tvých úst.
Vzpomínky na doteky Tvého těla a jak jsi, se krásně chvěla.
Ne, nebyla, Ti zima jen napětím jsi krásně chvěla.
V koutku, sedím dál a stále vzpomínám, jak sedím tak čas plyne.
Plyne a bolest neustává, i to se občas stává.
V dáli vyvstává ta krásná postava co, se vždy na mě usmála.
Ta postava tam stojí dál a já se jenom bojím jít za ní dál.
Asi slaboch jsem, co nezmohl se, na nic jiného něž,
na pár slov napsaných na papír, co srdce diktovalo.
Asi slaboch jsem, co bál se říci co cítí a co tuší.
Jak další krůpěj stéká po tváři, nevím, co úsměv teď rozzáří
a bolavou duši zahojí, voda žívá je jen v pohádkách.
V pohádkách se stávají věci co v životě neplatí.
Po tváři stéká stále dál, proč já se jen bál .
Snad je to jen sen a já vzbudím se jen zpocený,
vedle té krásné ženy o které dlouho sním.
Snad to lásko ……………………………………. .
Hodnocení: 0.33
(celkem: 1, počet hlasujících: 3)
(celkem: 1, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Po prvním jednámí jsem usnula,Je to moc rovláčné.Ale je to o lásce takže dostaneš 2
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Jsme na amatérském serveru...a tohle vůbec není na mínusovou známku.Ovšem prvně bych jistě doporučila zkrátit.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
jsou tu omílána tři slova dokola,což by as odrazovalo nejvíc,méně slov a více jednoduchosti, v té je přece krása ..
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Mraky | Na louce | Plot | Nápis | Hodiny