Ten večer v hladkých kalužích
uvidí moji tvář.
Tu tvář, co se zadluží,
co nemá svatozář.
Snad kapka vprostřed čela
umlčí její lež
a žár celého těla.
Ó, anděli můj, běž!
Ten večer najde kočičku
spát u domovních vrat,
má jednu slzu na víčku
a neusne už snad.
Snad kapka vprostřed čela
umlčí její lež
a žár celého těla.
Ó, anděli můj, běž!
Vždyť to jsem já, můj anděli,
a neříkej, že ne,
až k ránu tvůj hlas rozdělí
i prudké světlo dne.
Snad kapka vprostřed čela
umlčí moji lež
a žár celého těla.
Ó, anděli můj, též!
Hodnocení:4.6 (celkem: 23, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 29x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Wow, wow, wow a ešte raz wow. Nádherně rozpísané dielo. Ja sa moc do poezie nevyznám, ale zato dokážem zistiť, kedy je dielo dobré. Keď budem môcť hlasovať, určite 5 bodov, lebo: Hlava, päta, metafora... jednoducho nádhera... =)
Jen si tak hrát... | Černobílá rapsodie | Blíženci | Szép magyar dal | Venku to pláče