Je to zajímavá směs surrealizmu a konstruktivizmu. Je to těžko rozkódovatelné, spíš zajímavé řazení slov a obrazů, dokládající dobroupráci s jazykem. Přiznám se , že jsem nerozuměl, ale líbí se mi ta rafinovaná hravost. Snad proto, že je to pro mne na opačném konci autorského spektra.
150 km/hod (Tam, kde rostou peřiny) | Zapomínám na spoustu věcí,neměl bych | Jednorožců | Osudové rozhodnutí | Ze rtů
Klíčová slova
21. století | bolest | člověk | samota | vztah