Kde zůstal cíp štěstí?
Na zámcích z kalichu?
Kde všichni a já sám tady.
Tluču pěstí tak dolej.
Hospoda u rozcestí.
Postavila mě na druhou kolej.
Jsem olej a louh.
Pan dobrej svíčku sfouk.
Ještě sedím mám dopito.
K půlnoci pár vteřin
a v hlavě nabito.
Těch řečí kolem ničeho.
Moc mi nesvědčí.
Noc temná, stíny útočí.
V ten čas, ztratil jsem nit.
Jdu spát peřinou přikryt.
A bezvýznamný den
mám pevně za sebou.
Ku snění daleko.
A k ránu velká lež.
Teď jako veš si připadám.
Svůj sebeklam ovládám.
K náladám připojuji stesk.
Oblohu proťal blesk
a hustě prší.
Konečně usínám,
tělu to dlužím.
Ráno od kaluží
a čistá obloha.
Předpověď tuší,
že den bude jak z olova.
Začnu zas od znova.
Dám se jinou cestou.
Krutá jsou slova.
Však na každý pád
dobrá je rada.
Když nikdo tě nechce,
ukaž mu záda.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 22x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Tančící plachetnice | Pustý je člověk | Něco málo o rybách | potomci víry | Kočkovaná