Kde zůstal cíp štěstí?
Na zámcích z kalichu?
Kde všichni a já sám tady.
Tluču pěstí tak dolej.
Hospoda u rozcestí.
Postavila mě na druhou kolej.
Jsem olej a louh.
Pan dobrej svíčku sfouk.
Ještě sedím mám dopito.
K půlnoci pár vteřin
a v hlavě nabito.
Těch řečí kolem ničeho.
Moc mi nesvědčí.
Noc temná, stíny útočí.
V ten čas, ztratil jsem nit.
Jdu spát peřinou přikryt.
A bezvýznamný den
mám pevně za sebou.
Ku snění daleko.
A k ránu velká lež.
Teď jako veš si připadám.
Svůj sebeklam ovládám.
K náladám připojuji stesk.
Oblohu proťal blesk
a hustě prší.
Konečně usínám,
tělu to dlužím.
Ráno od kaluží
a čistá obloha.
Předpověď tuší,
že den bude jak z olova.
Začnu zas od znova.
Dám se jinou cestou.
Krutá jsou slova.
Však na každý pád
dobrá je rada.
Když nikdo tě nechce,
ukaž mu záda.