jo jo, dá se to, jen sem nepochopil tu hierarchii textu, vypadá to jako jedna jediná dramatická věta, soudě podle počátečního velkého písmena a to mi trochu mate, jo a potom, mohlo to být ještě úspornější na slova, třikrát použitej tón je hodně, přesto všecko se mi to líbilo
V jednoduchosti je prej síla... Já to moc neberu. Když někdo poskládá pár pěkných (nebo naopak nepěkných) slov pod sebe a doufá, že to v někom evokuje řadu asociací, přičemž to bude považovat za dokonalost v jednoduchosti, schválně (podvědomě?) si ty asociace vymažu a štvu se nad prázdnotou veršů... Ono je totiž mnohem lehčí, trefit se do něčích pocitů jedním slovem, než konkrétní větou. (Každé další slovo navíc totiž tomu člověku už nemusí pasovat).
Tak, doufám, že ses lekla a teď ti můžu říct, že tohle není ten případ. Kdekdo by ten zážitek popisoval dlouhou ozdobnou básní... Ale to by nejspíš nepopsal ten pocit "live", v tu chvíli. Ohromení, strnulost, ticho a zároveň ten jeden tón. Cítím z toho jednoduše úžas. A čím víc ji čtu, tím víc chci něco dodat, tím víc mě štve, že není, co. Každý to musí cítit. /Ten tó tě změní.../
Váza | Odsoudili žháře | Ptáš se | Ve mně | Krutovládce