S čertem v zádech
po ulicích zmoklých
s tmou vrhám se do obtíží.
Jiskra jistoty ke mně kane
a dlaně ukazují nicotu.
Zvěrokruh snů
přežitků na pažitu doby.
Normy převrací
moře ovací.
Lehce utrácí se ve mně.
Doutnám zatím v leže
smích má své otěže
a ty mě drtí v kolenou.
Spáry jsou cáry z papíru
noty hrají jemně a čistě.
Pomalu svítá
dnem táhnu svou zradu
odplatu za poctivost,
kajícník co se nepředá,
když možnost mu spát nedá.
Žiju ze dne na den
popraven vlastním já.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Vkus | Něco málo o rybách | Léto | Pralinky | Krupice mraků