S čertem v zádech
po ulicích zmoklých
s tmou vrhám se do obtíží.
Jiskra jistoty ke mně kane
a dlaně ukazují nicotu.
Zvěrokruh snů
přežitků na pažitu doby.
Normy převrací
moře ovací.
Lehce utrácí se ve mně.
Doutnám zatím v leže
smích má své otěže
a ty mě drtí v kolenou.
Spáry jsou cáry z papíru
noty hrají jemně a čistě.
Pomalu svítá
dnem táhnu svou zradu
odplatu za poctivost,
kajícník co se nepředá,
když možnost mu spát nedá.
Žiju ze dne na den
popraven vlastním já.