To je jak Ingrid, dneska je to samý sebetrýznění, čerti v hlavě a skvrny na mozku, fajn, řeknu zahradníkovi o další veselý týden (i když on se k těm čertům taky připojil ). Jinak nápad s tou jabloní hezkej, to je krásnej obraz, ale obsah hošku...
Tahle báseň má vše, co má mít. Boha, milování i zabití. Konec srandy. Docela chápu tvoje pocity, prožívám relativně dlouho něco podobného. Každou slokou jsem se v tom jen utvrzoval. Z každé té sloky samostatně to lze vyčíst. Někdo tedy může vyčíst, že to šlo zkrátit a bude se zabývat těmi slovy na začátku, ale mě se to líbí právě i z toho důvodu, že to přesně odpovídá realitě. To už je to všechno taky jasný, že to je v háji. Ale stejně pořád věříš, necháváš se ponižovat pořááád dokola. Paradoxně to člověk nenávidí, ale i to má svým způsobem rád - už si zvykl.
ale kluci, proč se musí člověk trápit ... já jsem zralá na psychiatra, ale tohle sebetrýznění! možná to patří k pubertě ale já měla z trápení taky hodně hezkýho, bolest, smutek, ale takový, který musí být a já to vím ... možná to chlapi prožívaj jinak (ale nemyslím si to až tak), pořád slyším: holky jsou hrozný, jsou krutý a ble ble, ale víte, co mi přijde: vy chcete tu krutost, vy chcete tyhle holky
Já jsem v pubertě furt To víš, jen piš, je to zajímavý - všechno co píšete je zajímavý, už tím, že o tom píšete. Ale dneska, jak jste se sešli, to bylo teprv ZAJÍMAVÝ! A neboj, já si nemyslim, že jsi emo
Tkáň mrtvýho tuleně | Dobrou noc | Vzpomínky | hledej... | to ticho znamená konec?...