Buď pochváleno, ty,
mé nitro,
buď očištěno, ty,
co mě svíráš,
buď oproštěno, ty,
co mě dusíš,
buď si, kým chceš, ty,
který nikdy nechceš.
Srdce pumpuje v rytmu sirény,
bez vzduchu, bez vody,
kde jste, vy,
jež máte mi pomoci?
Život sem přivezte,
dusno zaplňte novou silou,
ne, nechci být náhodnou obětinou.
Netopte, házejte, vždy ve střehu,
ti,
kdo jsou námi,
budujte, bourejte, vždy dle přání,
ti,
kým máme se stát,
ničte a tvořte, vždy dle zvůle,
ti,
kým chtěli bychom být.
Už nehoří, srdce umírá,
duše se ztrácí,
hledám ji, taky umírá,
co zbývá?
Ano ovšem... Já, Ty, Oni...
Hodnocení:3.5 (celkem: 28, počet hlasujících: 8)
Zobrazeno 37x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Možná, že poslední strofa je mírně přeexponovoná klišaty a opakováním nejen zde, ne však posledním veršem.A že bodů využívám zřídka, zde pak dozajista.
Dialog | Korále | Myšlenky | Touha | I tak se nedá žít