na hostině
nestřídmé je, žraní
žereš stále
stále méně spaní
co ti haní
plány noci
když sám, bez pomoci
vyjídáš samoty krám
cizí se baví, ty
oddáváš se osamělým hrám
bys našel trochu klidu
co v pulzujícím lidu
ztrácí se
jak naděje
že dobrá duše
co ti život vzkřísí
ve stádě ovcí stále je
do každého kroku
o stopu víc
starší o pár roků
v naději, že
sedm chudých
sedm plodných
zamění se roků
nebo aspoň trochu
ve světě skutečných počtů
chytrých knih
kde velmi brzy se dočtu
že svět není zemí milou
že v sobě skrývá spoustu rýh...
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
džus... | měsíce... | prokletá... | dokořán... | Má(s)lo...