Hloupý zmar či velký dar?

Aneb konec nebo začátek? :)


Autor: Štěpán Wenke, 31.3.2012, Básně

  

Co je to - láska,
která netrvá?
Jak lepicí páska,
co se přetrhá

Skládat a budovat - snaha marná
Jak puzzle, které nejdou do sebe
Však vidím, že šance není valná,
Ale pořád zkouším dostat se do Tebe

Nebij, mne, prosím,
není to moje vina
Hluboké city v sobě nosím,
nesahej - bouchne mina

Všechno změnilo se teďka,
ne, že bych nadával,
ale už jsi jen holka,
kterou jsem dříve znával

Necukám pohledem,
pouze jenom čekám
Znám Tě už s přehledem,
když pravdu hledám?

Čekám, až uslyším ten tvůj
hlas,
na ty silná slova, která na jazyku máš
I když zpřelámou mi v mžiku vaz,
vím, že usnadní to život náš

Čekám, až začneš tiše volat
a šeptat: Štěpáne...
Pak bude těžké odolat,
říkat, že na to nemáme

Proč to všechno vlastně bylo?
Nebyl to jen hloupý zmar?
Snad mi z toho něco zbylo
nebo to byl velký dar?

Jsi hned vedle mě,
a nemůžu se zeptat
Nesmím ani jemně,
natož hrubě reptat

I když jsi mi ublížila,
přeji Ti jen radost živou
Pro teď jsi mi přitížila,
přesto odměnila sílou

Snad za pár let to bude jiné,
budem oba žít svůj sen
To špatné - ať nás oba mine,
nebude již chmurný den

Zobrazeno 25x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>