Pozoruji staré cesty,
ty cesty,
po kterých,
tolikrát jsem chodíval,
s radostí,
či smutkem,
vlnami vzteku.
Vlastními vlnami,
tak zranitelný,
jako stoletá vrba,
na hranicích,
dvou fatálních světů.
Teď dávám sbohem,
svým prvním láskám.
ty cesty,
po kterých,
tolikrát jsem chodíval,
s radostí,
či smutkem,
vlnami vzteku.
Vlastními vlnami,
tak zranitelný,
jako stoletá vrba,
na hranicích,
dvou fatálních světů.
Teď dávám sbohem,
svým prvním láskám.
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Noční město | Balada o lampě | Piseň ránu | Pierre | Past jménem Láska