Tak toto je taky velmi optimistická báseň;-) Řekněme, že je o pocitu...., ale jaká by o pocitu nebyla?
Ve vlaku tma s chutí bobulí
z prostředka trámů roste od nuly.
Zabitá na železném rámu
sukýnka visí z porcelánu
a pod ní polibky,
z nichž nesložil bys ani jeden květ.
A na každém rtu zoufá
jedna tečka ze dvou vět.
, 3. 5. 2009, Básně