vždyť si každý střepy cestu klestí.
vždyť hrát si na konec je ještě příliš brzy...
protáhnout ztuhlý krk, až k nebi,
to jen aby..
jsi uviděl padat hvězdu
a něco si přál...
a jak je to dál?
pak už jen stačí natáhnout dlaň..
a naň ?
se ti posadí motýl !
setřeš mu pel a
on si stejně uletěl..
i když ti na dlani pořád leží
tak čas si klidně dál běží..
,,Tak nazdar Emanueli ,
a nebo jak si se jmenoval,
rád bych tě i pochoval,
ale země by tě zadusila
a duši ven už nepustila.
Tak nazdar volnosti
a rozvaž nám už pouta
a odhoď je do kouta,
tak jako strach a srdeční chvění,
vždyť se všechno tak rychle mění...''
rozlučte se vážení ..
s pocity
a bolením zubů
a s tím ,že my jsme já a ty...
rozlučte se vážení ..
s dětskými střevíčky
a rozbitými koleny
a s tím,že vše schováte za víčky...
že nechcete?
a proč pak a na co?
že prý.... :
pro další uslzené loučení,
pro další invalidní naději,
pro další věci co nás změní,
pro další duševní zachvění...
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:4 (celkem: 8, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 20x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
pak už jen stačí natáhnout dlaň..
a naň ?
se ti posadí motýl !
setřeš mu pel a
on si stejně uletěl..
ikdyž ti na dlani pořád leží
Tohle se mi moc líbí. Ale jak říká me2d, jsou tam i hrubky (děcké) a nedobré rýmy (už pouta - do kouta).
Z těch dobrých míst je vidět, že umíš. Jen tomu dej víc času. :o)
Na okraji | Emanuel | on |