Strádám krásu od ženy,
strádám v domě bez oken.
Jen já a 4 stěny,
dům kde se mistr utnul,
dům kde i čas usnul.
Dům v kraji bezesných snů.
Dům o 4 stěnách
Jsem v něm já a nemůžu ven.
V rohu schoulený, snad je to jen sen
Sen o krachu co byl a bude o chtivosti,
o bolesti co život dává.
Jen já a 4 stěny, dům jest stavěn ze ctnosti
Básník ze srdcem z kamene.
Kobka pro mě snad si na mě někdo vzpomene,
na mě co chtěl mít a nemá.
Na mě co sám se 4 stěnami se přátelím.
nic nemám, nikdo mi nic nedá
Jen s tím nic musím žít,
tolik, sám sebou toužím být.
Jsem básník do 4 stěn zakletý.
Jen málo místa zbylo, můžu jen snít.
Dům bez oken jen 4 stěny ze smutku.
Hodnocení:4.67 (celkem: 14, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 16x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Květy jarních polibků | Zachraňte lva | Dvě postavy | Palouk smutných očí | Árie bílích labutí