Kde jsou ty časy, kdy rozkvetlá louka,
zlatila dutinu lebeční tvoji,
jak básník jsi byl, jak dřevěná loutka,
oděná v hadérky, nic se nebojí.
Na rajském nebi se nesly jen ptáci,
slunečný třpyt jim usedl v pera,
tak hrdě vypadaly ti plameňáci,
nebylo noci, ni nebylo šera.
Honosná tabule skvěla se vínem,
opojným bohatstvím vzývala k činu,
žils život bohéma, byls Jeho synem,
nikdo ti nekázal:"Nechoď ku vínu!!!"
Jednoho dne, když pohlížels v nebe,
černavá mračna se ztmelila v jeden,
mrazivá studenost dotkla se tebe,
tvůj vinný kalich se naplnil jedem.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:1.8 (celkem: 9, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Vybíráme další díla od autora... 2. | 3. | 1. | 4. |
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
2. | 3. | 1. | 4. |